Jan Výtisk: Liberec beru jako svůj druhý domov

V extralize odehrál nepřetržitě dvacet sezon, nastřádal v ní více než tisícovku startů. Hokejový obránce Jan Výtisk teď pokračuje v bohaté kariéře v první lize. V dresu HC Litoměřice by se měl stát jednou hlavních osobností druhé nejvyšší soutěže. V rozhovoru vzpomíná i na svoje úspěšné angažmá v Liberci.

n Co vás přivedlo z Ostravy skoro na opačný konec republiky?

Po skončení angažmá v extralize, konkrétně ve Vítkovicích, jsem dostal nabídku od předsedy hokejového svazu Tomáše Krále na působení v Litoměřicích. Zdejší klub je totiž podle svazového projektu nastaven tak, že by se v litoměřickém týmu měli uplatňovat adepti juniorské reprezentace do dvaceti let. Mluvil jsem i s trenérem Davidem Brukem, který je zároveň asistentem trenéra u reprezentační dvacítky. Rovněž jsem hovořil s předsedou klubu Danielem Sadilem. Padli jsme si do noty i ohledně podmínek. Tuhle vizi jsem vzal.

n Tím, že pocházíte z Ostravy, kde jste hrál až do letošního března, napadne hokejové příznivce, že byste mohl působit v první lize například i v ostravské Porubě, Havířovu, Frýdku-Místku z tamního regionu.

Dopadlo to takhle, že jsem v Litoměřicích. Je tady dobré zázemí, kompletně všechno, co má být. Vím, že vždycky může být něco lepší, ale nemohu si na nic stěžovat.

n Jak na vás působila příprava před sezonou?

Mužstvo se tvoří za pochodu. Dlouho jsme trénovali jen v deseti lidech. Byly nám zrušeny první přípravné zápasy. Postupně přicházejí noví hráči a věřím, že si to sedne a bude tu dobré mužstvo.

n Ve Vítkovicích jste skončil po čtyřech letech, předtím jste ale strávil skvělou část kariéry v Liberci. Nyní jste znovu v severních Čechách, byť v jejich jiné části. Jak vzpomínáte na mistrovský titul s Libercem?

Liberec beru jako svůj druhý domov. Nejen proto, že jsem byl kapitánem týmu. Celkově jsem tam byl spokojený, přímo nadšený. Kdybych místo odchodu v roce 2016 do Ostravy zůstal ještě dva roky, setrval bych v Liberci natrvalo.

n Co vás ve městě pod Ještědem nejvíc drželo?

Do Liberce se pořád rád vracím. Mám tam spoustu dobrých kamarádů a známých.

n Jak si zvykáte na Litoměřice?

Jsem taky nadšený. Je to sice menší město, ale má krásné náměstí. Rodině se tady rovněž líbí. Zatím budou jezdit za mnou. Manželka má práci v Ostravě a nechci děti vytrhnout z tamních škol. Věřím, že to zvládneme.

n Zůstaňme u hokeje. Nemají z vás někteří spoluhráči, kteří jsou třeba o dvacet i více let oproti vám mladší, přílišný respekt?

Kluci už mají něco za sebou. Bojují o nominaci na mistrovství světa dvacetiletých. Pracujeme společně na tom, aby tým fungoval. Určitě chceme hrát dobrý hokej a pohybovat se nahoře v tabulce. Vím, že Litoměřice měly loni úspěšnou sezonu, na kterou se pokusíme navázat. Ale nepatříme mezi největší favority. V litoměřickém klubu máme jinačí úkoly, tedy podílet se na rozvoji mladých hráčů.