VZP chce masivně investovat do prevence. Do rozpočtu zasáhnou i ukrajinští uprchlíci
Především do prevence mají jít finance z rozpočtu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Generální ředitel Zdeněk Kabátek věří, že to je cesta, jak snížit pozdější nákladnou léčbu pacientů například s onkologickými nálezy.
S rakovinou se aktuálně léčí více než 300 tisíc klientů VZP. Pojišťovna na jejich léčbu v roce 2021 vynaložila rekordní sumu blížící se 17 miliardám korun. Mezi nejčastější onkologické diagnózy patří nádory kůže (67 tis.), prsu (55 tis.) a mužských pohlavních orgánů (49 tis.).
VZP v květnu 2022 zpřístupnila data o výskytu onkologických onemocnění a zároveň upozornila na zanedbávání prevence. Počet screeningových prohlídek, které se pravidelně v celém Česku provádějí u karcinomu prsu, děložního hrdla a konečníku, klesl v průběhu pandemie o 227 tisíc.
"Těchto 227 tisíc prohlídek, které se neuskutečnily, může znamenat velmi vážný problém. Včasný záchyt nemoci je pro efekt léčby klíčový. Je tedy otázka, kolik nádorů jsme kvůli takovému výpadku v prevenci neodhalili. Před VZP jsou proto dvě výzvy, dohnat tento dluh a celkově se zaměřit na lepší informovanost obyvatel a posílení prevence. Za druhé, zamyslet se i nad další koncepcí onkologické péče v Česku. Dostupná by měla být na nejvyšší úrovni ve všech krajích,“ řekl generální ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Biologická léčba až 5,8 miliardy za rok
Podle Zdeňka Kabátka by pak raritní, resp. vzácné případy onkologických onemocnění měly být centrálně léčeny ve vysoce odborných centrech tak, aby byla zajištěna péče na špičkové úrovni.
Z dat VZP je také patrné, že i přes pokles léčených pacientů náklady na léčbu významně rostou. Jde o důsledek využívání stále modernějších, a tedy i nákladnějších léčebných prostředků. Například náklady na biologickou léčbu nádorových onemocnění vzrostly za posledních pět let o víc než 2 miliardy korun, a to na loňských 5,8 mld. Kč.
VZP proto finance nasměruje do kampaně s cílem aktivizovat pacienty, aby využívali preventivních prohlídek a screeningů.
"Prevence je pro nás klíčová. VZP proto připravuje kampaň na podporu včasného záchytu rakoviny. Pokud je nemoc odhalena v raném stadiu, šance pacienta na úplné uzdravení dosahují dnes už téměř sta procent. V průběhu času se ale tato příznivá prognóza rychle snižuje,“ říká Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům.
Kampaň by měla probíhat v tisku, outdoor prostoru a na sociálních sítích. Zároveň se VZP zaměří i na pokračování tzv. adresného zvaní.
"Všeobecná zdravotní pojišťovna rozesílá svým klientům měsíčně zhruba 80 000 pozvánek na preventivní prohlídku v jednom ze screeningových programů, na nějž mají nárok. Naším cílem je, aby forma i obsah těchto pozvánek byly dostatečně mobilizující a přiměly adresáta se na prohlídku skutečně objednat,“ dodal Ivan Duškov.
Léčba zavislostí stojí miliardu ročně
Další významnou položkou pro VZP je léčba závislostí.
Mezi 40 tisíci pacienty je i více než tisícovka dětí, které se, stejně jako dospělí, nejčastěji potýkají se závislostí na alkoholu. Jen vloni bylo s akutní intoxikací alkoholu, ale například i se závažnou duševní poruchou související právě s dlouhodobým užíváním alkoholu, poskytnuta péče víc než sedmi stovkám (728) dětí a mladistvých do 18 let.
Na léčbu závislostí svých klientů vloni VZP vynaložila 1,133 miliardy korun. Za posledních pět let se jedná o nárůst téměř o 17 %. Počet pacientů přitom příliš neroste. Každoročně pomoc odborníka vyhledá 40 tisíc lidí.
Nejvíc, tj. 65 % z nich, bojuje se závislostí na alkoholu, dvakrát více mužů než žen. Jedná se přitom jen o špičku ledovce, statistika zohledňuje případy, které se u toxikomanů a alkoholiků projevily duševní poruchou, s níž vyhledali odbornou pomoc hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
Patří sem celá škála diagnóz, od samotné závislosti přes akutní intoxikaci, až po různé formy psychotických poruch způsobených právě konzumací jedné či (velmi často) kombinací více drog.
Náklady na uprchlíky z Ukrajiny asi 3,9 miliardy
VZP odhaduje letošní náklady na zdravotní péči o občany Ukrajiny, kteří v Česku získali dočasnou ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině, na 3,9 mld. Kč. Výnosy z výběru pojistného a plateb za státní pojištěnce za tyto občany bude dle současných odhadů činit cca 4 miliardy korun. Závěrečné saldo za tuto péči na konci roku by tak mohlo být dokonce v plusu.
Pojišťovna čísla predikuje na základě dosavadního čerpání péče, dle věkové struktury příchozích, nákladovosti péče v jednotlivých skupinách i míry uplatnění na trhu práce.
V prvních dvou mísících konfliktu (březen, duben) vykázali lékaři a poskytovatelé VZP zdravotní péči o ukrajinské občany v hodnotě 215 milionů korun. Dle prvních dat se ukazuje, že výše nákladů na léčbu těchto pacientů v jednotlivých segmentech poměrově kopíruje čerpání zdravotní péče tuzemskými pojištěnci (struktura péče je de facto obdobná).
Většina pojištěnců z Ukrajiny se dosud pouze zaregistrovala do zdravotního systému, léčebná fáze teprve nastane, VZP proto očekává exponenciální nárůst úhrad po 4 až 5 měsících jejich pobytu v ČR. Zároveň je třeba připomenout, že část poskytnuté péče za ukrajinské občany není dosud vykázána, skutečnost na konci roku tedy bude vyšší, než jsou uváděná průběžná data.
Testování a očkování opět na scéně
V souvislosti s koronavirem covid-19 VZP počítá, že po létě opět začne proplácet testování a očkování.
"Počítáme s tím, že v září se začne masivněji testovat i očkovat. Teď si přiznejme, že očkování aktuálně moc neběží a lidé se soustředí spíše na jiné věci. Na podzim se nicméně chceme připojit ke kampani ministerstva zdravotnictví informující o výhodách očkování, aby lidé věděli, že je jednou z mála funkčních ochran proti těžkému průběhu onemocnění. Čím silnější vlna bude, tím větší dopad to bude mít do nákladů pojišťoven, takže je logické, že chceme klást důraz na prevenci," uvedl pro IDNES.cz Zdeněk Kabátek, generální ředitel VZP.