Kritika Fialovy vlády roste i mimo opozici. Vládnutí naráží na pravicovou ideologii

V sobotu 9. října 2021 zavládlo ve štábu koalice SPOLU veselí. Petr Fiala, předseda ODS, se radoval s Marianem Jurečkou z KDU-ČSL a Markétou Pekarovou Adamovou z TOP 09. Předvolební koalice SPOLU získala 27,7 procent a porazila ANO Andreje Babiše (27,1 %). Díky tomu, že ze sněmovny vypadla sociální demokracie a oslabilo i SPD Tomia Okamury, Babiš neměl s kým sestavovat vládu.

Tedy měl. S Občanskou demokratickou stranou. Což byla také jedna ze spekulací, že po volbách by se ODS mohla od lidovců a liberálů z pražské "topky" trhnout. Avšak Petr Fiala trval na tom, že předvolební dohody s koalicí Pirátů a Starostů, tzv. PirSTAN, dodrží.

PirSTAN získala 15,6 procent. Avšak pohled pirátů i lídra Ivana Bartoše na povolební výsledky nebyl pěkný. V koalici Piráti získali jen 4 poslanecké mandáty, Starostové je prostě a jednoduše vykroužkovali. I tady ale bylo dodrženo to, že Piráti zůstanou a do vlády se STAN přece jen půjdou.

Fiala premiérem z leknutí

Povolební vyjednávání o vládě bylo poznamenáno třemi stěžejními událostmi. Prezident Miloš Zeman byl hospitalizovaný v nemocnici a nikdo pořádně nevěděl, jak na tom zdravotně je a jak to bude dál. Prezident je po volbách nejdůležitější politickou figurou - jmenuje předsedu vlády a jednotlivé ministry.

V říjnu už probíhala další vlna koronaviru covid-19 a navíc začaly růst ceny energií. A také rostla inflace a Česká národní banka (ČNB) začala zvedat základní úrokovou míru.

Očekávalo se, že Andrej Babiš bude protahovat své angažmá v premiérské pozici, avšak udělal "otočku" poměrně rychle. Babišova vláda podala demisi a čekalo se, až Petr Fiala představí svůj kabinet a program.

SOUVISEJÍCÍ: ANO přepnulo z vládní do opoziční strany. Mění se i uvnitř

Nadšeni byli voliči pětikoalice a i budoucí vláda vytvářela dojem, že bude středopravicová s důrazem na nezvyšování daní, hledání úspor, bude stabilizovat veřejné finance a snižovat státní dluh a zároveň, že reformou projde zdravotnictví a těšit se máme i na přepracovaný stavební zákon či inovace.

Je konec června 2022 a nic z toho není. Vláda Petra Fialy nechala koronavirus spíše u ledu a tvářila se, že vlastně ani neexistuje. Ministr financí Zbyněk Stanjura sice vyhlásil, že státní rozpočet na rok 2022 přepracuje a Česko uvrhl do rozpočtového provizoria. Nakonec to 100 miliardová úspora ani nebyla a nyní už je to minulost.

Krize není, tvářila se Fialova vláda

To, že ekonomická krize klepe na dveře, bylo zřejmé už v lednu a únoru 2022. I přes ujišťování guvernéra ČNB Jiřho Rusnoka (konec ve funkci k 30.6.2022), že zvyšování základní úrokové sazby srazí inflaci, a vláda pod vedením Petra Fialy tomu věřila - a sama nic nedělala - inflace i ceny energií naopak rostly.

Další zlom přišel na konci února 2022, kdy Rusko zahájilo válku na Ukrajině. Fialova vláda veřejnosti nabídla hned dva viníky potíží - expremiéra Andreje Babiše a ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Zatímco česká veřejnost i díky vlastní historické zkušenosti se pohotově obrátila na stranu Ukrajiny a vláda i díky jednotné opozici podporující kroky vlády, premiér Petr Fiala toho příliš nevyužil ke změnu kursu vládní mantry - tedy žádná plošná opatření a jen adresnou pomoc, a sankce vůči Rusku. Tedy klasická pravicová řešení. Jenže pokud premiér začal komunikovat, že "jsme ve válce", a na stranu druhou, že žádná krize prakticky není, tak dny a týdny plynuly i se stále rostoucí cenou za energie i stoupající inflací.

Signály Fialovy vlády už nebaví

Zhruba v dubnu a více v květnu 2022 už začala docházet trpělivost i koaličním partnerům, zejména lidovcům a Pirátům. Ovšem naráželi na zeď ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN).

Marian Jurečka (KDU-ČSL) jako ministr sociálních věcí začal připravovat zvýšení některých podpor, zejména existenčního minima, na které jsou navázány další sociální příspěvky. Avšak Olga Richterová (Piráti) neprosadila zvýšení rodičovského příspěvku, což by bylo určeno pro rodiny s malými dětmi do tří, resp. čtyř let. Naopak kvůli zákonu a inflaci dojde na zvýšení důchodů, a to i třikrát během letošního roku. A dodatečně i jednorázový pětitisícový příspěvěk pro rodinu s dítětem do 18 let a ročním příjmem do milionu korun hrubého.

I přes tuto pomoc-nepomoc Fialova vláda zatím odmítá snížit DPH na potraviny, od června jen o 1,50 korun snížila spotřební daň na naftu a benzín, avšak kvůli rostoucím cenám to není vůbec znát. Naopak cena už atakuje 50, resp. 49 korun za litr.

Přesto premiér vysílá signály, kterými se snaží veřejnost uklidňovat, že jeho vláda koná. Tomu ale přestávají věřit i média a to i ta, která jsou obecně pětikoalici nakloněna. Opozice v podobě ANO či SPD samozřejmě považuje dosud schválená či plánovaná opatření na snížení zátěže pro domácnosti, zemědělce či průmysl za nedostatečná.

Červen jako bod zlomu

V červnu 2022 začaly domácnosti i firmy dostávat vyúčtování za energie. A zároveň obchodníci s elektřinou a plynem zvedají zálohy. Inflace neklesá, kroky ČNB se jeví jako nedostatečné či mylné. Základní poučka o zvýšení úrokové sazby a ochlazení poptávky nefunguje. Už i mnozí ekonomové pravidelně se vyjadřující v médiích přiznávají, že zvyšováním úrokové sazby se inflace nevyléčí. Naopak bude nutné začít domácnostem pomoci, neboť se stále více domácností začíná propadat do chudoby a nejvíce z rozpočtu ukrojí právě zálohy na energie.

Květnová inflace oficiálně atakuje 16 procent, ovšem hovoří se o tom, že už je dávno přes 20 procent. V červnu už viditělně začíná růst cen potravin v obchodech. Zdražení vstupů už promítají přímo výrobci i zemědělci.

Koaliční vláda Petra Fialy sice již kvůli zvýšeným sociálním výdajům a nákladům na financování ukrajinských uprchlíků v Česku oznamuje, že snižování veřejného dluhu se spíše odkládá a naopak se schodky kolem 300 miliard ročně počítá i v dalších letech (orientačně za 4 roky vládnutí by schodek měl narůst o dalších 1,2 bilionu korun).

Fialova vláda stále sází na příjmy z DPH, které při zvyšujících se cenách rostou. Naopak nepožádala o výrazně vyšší dividendu jako spoluvlastník polostátního ČEZ. Právě výrobci elektřiny mají v současnosti vysoké zisky.

Díra v rozpočtu i kvůli daním

Byla to ODS ještě v opozici, kdy společně s ANO na konci roku 2000 schválila zrušení superhrubé mzdy, což mělo za následek výpadek do státního rozpočtu zhruba 90 až 100 miliard korun. A tyto peníze tak každý rok ve státní kase chybí.

Prezident Miloš Zeman, ale také ekonomové, upozorňují, že by bylo vhodné, aby toto zrušení bylo zrušeno. Avšak ODS se na to nechystá.

Zvyšování daní totiž nezapadá do pravicové ekonomické ideologie. Jedna z cest je progresivní zdanění příjmů, což rovněž není pravicové řešení. Tak jako zavedení sektorové daně. Jinými slovy ODS prosazuje spíše plošné zdanění typu DPH, což postihuje nejvíce nejchudší domácnosti a začíná to doléhat na střední třídu. Avšak například snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 10, 5 či dokonce na nulu, neplánuje.

A co Green Deal a sankce?

Zelený úděl, neboli Green Deal je mnohými považován za začátek zvyšujících se cen za energie, které ovlivňují vše ostatní. Od výdajů na vytápění, svícení až po výrobu.

Například podle prezidenta Miloše Zemana v současné situaci by bylo nejlepší  Zelený úděl pozastavit a soustředit se na obnovu výroby elektřiny z uhlí a nikoliv plynu či obnovitelných zdrojů. K tomu podporovat jadernou energetiku.

Zatímco europoslanci z řad ODS či KDU-ČSL v evropském parlamentu hlasovali proti konci spalovacích motorů od roku 2035, europoslanci z řad Pirátů i TOP 09 to viděli jinak. I na tomto příkladu je vidět rozpolcenost koaličního vládnutí Petra Fialy.

Pravicová ideologie rovněž prosazuje adresnou pomoc než plošnou. Avšak v českých podmínkách se ukazuje, že pro adresný příspěvěk na bydlení je nutné mít 14 formulářů, což nakonec adresnou pomoc prodražuje.

A nakonec v rámci pravicové ideologie je i to, že si lidé mají pomoci sami a minimum regulace. Ovšem už i mnozí sympatizanti koalice SPOLU vidí, že nějaká ta regulace bude nutná, zejména na energie.

Kromě Zeleného údělu se do zvyšujících cen promítá i přerušení dodavatelských řetězců i sankce vůči Rusku za rozpoutání války na Ukrajině.