Československo před 30 lety: Masarykovu republiku jsem nepohřbil, řekl Václav Havel v roce 1992

Ilustrační grafika rozpadu Československa. Foto PIXABAYIlustrační grafika rozpadu Československa. Foto PIXABAY

DEVADESÁTKY - Rok 1991 byl předposledním rokem Československa, avšak v té době to ještě nikdo netušil. DeníkČESKO startuje projekt Devadesátky, ve kterém nabídne pohled do historie 90. let 20. století a na velké kauzy té doby.

Reklama

Bouřlivý rok 1989 a následně rok 1990 byl nejprve o listopadové sametové revoluci, aby poté probíhala bouřlivá debata, jakým směrem se má Československo ubírat. V České republice bylo hybnou silou Občanské fórum (OF), ve Slovenské republice Verejnosť proti násiliu (VPN).

Prezidentem byl Václav Havel a stát měl federativní uspořádání. Jmenoval se Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR). A to od 23.4.1990 až do 31.12.1992.

Vše bylo výsledkem tzv. "pomlčkové války", kdy bylo nutné změnit název z Československé socialistické republiky (ČSSR), avšak kvůli slovenské straně nebylo možné vypustit jen slovo "socialistická" a bylo nutné více zvýraznit existenci Slovenska. Navíc i oficiální název schválený ústavním zákonem federálního shromáždění byl v obou jazycích (v češtině i slovenštině) pravopisně nesprávný.

1990: Pomlčková válka

Demokratizující politický proces v Československu zvýraznil rozpory v obou částech federace. Přestože po reformě kvůli bouřlivému roku 1968 se Československo stalo federativní republikou, v názvu ani prakticky se to až do roku 1990 nerealizovalo. Obě republiky měly své vlády i národní rady, ale centralistický socialistický stát existoval stále.

To se začalo měnit na sklonku zániku Československa. Obě politické reprezentace v obou republikách měly totiž jiné představy o dalším vývoji země.

Už v roce 1990 se objevila na stole otázka vztahu Čechů a Slováků ve společném státě. Česká společnost byla zaskočena přístupem slovenské společnosti, která se emancipovala natolik, že v Praze na to nebyli připraveni.

Ovšem byly dva přístupy: společenský a politický. V prvním případě slovenská veřejnost usilovala o rovnoprávně postavení, v tom druhém ale šlo o radikalizaci a o hru podle svých pravidel. Slovenští politici toužili mít své politické hřiště a svá pravidla hry. Federace je najednou svazovala.

Přestože každá z republik měla svou vládu i premiéry a poslance, Československo zastupovala federální vláda. A i když byla složena jak z českých, tak i slovenských ministrů, zejména na Slovensku ji začali torpédovat tamní politici.

A jak byla slovenská pozice radikálnější, tak česká byla agresivnější. Češi měli pocit, že Slováci nemají vděk za uplynulá desetiletí, kdy docházelo k ekonomickým transférům z České republiky do Slovenské republiky. Naopak Slováci měli pocit, že jsou podřízeni a že bez Čechů by se naopak měli ještě lépe.

1991: Václav Havel připouští rozpad Československa

Václav Havel v únoru 1991 připouštěl, že rozpad Československa skutečně může konat. Ale nevěřil tomu. "Prožíváme velmi těžké období, kdy dva národy spojené- přes svou rozdílnou historii a rozdílné podmínky vývoje - v jednom státě hledají základ a formu společného soužití," řekl pro Respekt československý prezident.

Prezidentem zůstal do července 1992, kdy červnové volby toho roku ukázaly, že Československo míří k rozdělení.

Ve společnosti panovala - a trvá to prakticky dodnes - atmosféra hledání viníka rozpadu federace. Jisté je, že Slováci Václava Havla za prezidenta nechtěli. Vždyť v prosinci 1989 byl druhým kandidátem Alexander Dubček. Havel byl kandidátem OF, které v Česku hrálo významnou roli v polistopadové politice.

"Pocit, že jsem pohřbil Masarykovu republiku, rozhodně nemám. Já dělal naopak vše, co jsem uměl, aby vydržela. Možná jsem to mohl dělat lépe," komentoval to později pro Respekt. A věřil, že pokud vzniknou dvě demokratické republiky, nemusí být rozpad fatální.

Po prvotním šoku převládla i v České republice atmosféra smiřování s rozpadem Československa a po volbách z června 1992, kdy zvítězila Občanská demokratická strana (ODS) Václava Klause a na Slovensku Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara, bylo už zřejmé, že v následujících měsících se bude rozhodovat, jak federaci "rozpusit".

Volbami v roce 1992 definitivně skončila éra hnutí typu OF a VPN, když ODS se odtrhla (vznik duben 1991) od OF a HZDS (vznik duben 1991) od VPN. Vznikla stranická politika.

1992: Klausova ekonomická reforma

V roce 1991 a 1992 země žila předevšim politickými kauzami, avšak veřejnost už požadovala nějakou ekonomickou transformaci, resp. aby se už konečně měla lépe. Bylo nutné naplnit představy revoluce v Listopadu 89, přestože prakticky nikdo nevěděl, co si pod tím představit.

Původně šlo o svobodu vyjadřování, o konec represí komunistického režimu. Zároveň v Československu stále byla přítomna vojska Varšavské smlouvy (odchod červen 1991), resp. už jen Sovětského svazu, který se samotný zmítal v problémech (zánik SSSR v prosinci 1991).

Do čela OF a potažmo do federální vlády se prosadil Václav Klaus. Lídr Občanského fóra Václav Havel už byl prezidentem a do "hradního křídla" se přesunula podstatná část spolupracovníků Havla i část tzv. chartistů.

Federálním předsedou vlády do voleb roku 1992 byl Slovák Marian Čalfa. Václav Klaus federálním ministrem financí.

Naopak v české vládě byl premiérem Petr Pithart a ve slovenské nejprve Vladimír Mečiar (do roku 1991) a poté Ján Čarnogurský do roku 1992.

Jak Klaus, tak Mečiar už odmítali jít po červnových volbách 1992 do federální vlády a každý se stal předsedou vlády své země, tedy České republiky a Slovenské republiky. Federálním premiérem byl jmenován Jan Stráský z ODS a úkolem federální vlády bylo v podstatě jen Československo dokormidlovat do zániku.

Hlavní otěže politické moci měli Klaus a Mečiar. Československo od července 1992 bylo už bez prezidenta. Václav Havel abdikoval na základě vývoje po volbách.

Václav Klaus jako federální ministr financí začal připravovat ekonomickou reformu. A právě i na ní ztroskotal další osud Československa. Klaus prosazoval transformaci postavenou na privatizaci sátního majetku a plné deregulaci trhu. Pro veřejnost to byl šok. Mluvilo se o "utahování opasků" či "o léčbě šokem a Klausem".

Do toho se rozpadl trh RVHP (zánik červen 1991), neboli ekonomický blok východní Evropy navázaný na Sovětský svaz. Vznikl jako reakce na západní EHS, z kterého později vznikla Evropská unie.

Média: rozpad federace bude

Česká média už před volbami 1992 začala připravovat veřejnost na rozpad Československa a mnohá z nich navázaná na tehdejší ideový proud ODS a pravice obecně už počítala se zánikem federace. Což se projevovalo zejména v názorové části médií a rezonovalo to i v tehdejší Československé televizi i v Československém rozhlasu. V té době ještě moc soukromých médií nebylo (ani rádia, ani televize).

Novináři rozpad Československa přirovnávali k historickým událostem (což určitě bylo) a hledali paralely v české historii. Nebylo tak divu, že někteří autoři si vypomáhali Mnichovem či Bílou horou. A jedním dechem orodovali, aby oba národy v samostatných státech k sobě co nejrychleji našly cestu.

Přestože nebylo bezprostřední nebezepečí, že by na území Československa vypukla občanská válka, západní Evropa s ohledem na události na území bývalého Sovětského svazu i bývalé Jugoslávie byla obezřetná. Válku ve středu Evropy blízko Německa a Rakouska si nikdo nepřál.

Jak v jednom z posledních rozhovorů po letech poslední federální premiér Jan Stráský přiznal, zejména Velká Británie se obávala válečného konfliktu.

"Anglický premiér si mě pozval, abych mu řekl, jestli už bude válka. Evropa z nás byla po zkušenosti z Jugoslávie zděšená a nevěřila, že to dokážeme bez boje. Byl to spíš boj o to, aby boj nebyl," řekl v roce 2018 v rozhovoru pro E15.cz Jan Stráský.

Rozpadu Československa nakonec došlo, jak je známo. Je tomu právě 30 let, kdy v červnu 1992 po volbách bylo už jasné, že k rozdělení dojde. Jen se začaly hledat cesty...

Reklama
Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

4 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat/zobrazit komentáře

Aktuálně

Největší zážitky? Dvě olympiády, říká bývalý trenér medailistů Svatopluk Žáček Největší zážitky? Dvě olympiády, říká bývalý trenér medailistů Svatopluk Žáček
Česká televize omezí program a bude propouštět. Zvýšení poplatku se nedočká Česká televize omezí program a bude propouštět. Zvýšení poplatku se nedočká
Kritika Fialovy vlády roste i mimo opozici. Vládnutí naráží na pravicovou ideologii Kritika Fialovy vlády roste i mimo opozici. Vládnutí naráží na pravicovou ideologii

VZP chce masivně investovat do prevence. Do rozpočtu zasáhnou i ukrajinští uprchlíci VZP chce masivně investovat do prevence. Do rozpočtu zasáhnou i ukrajinští uprchlíci
Český rozhlas na rozcestí. Nové stanice už nevzniknou, naopak možná bude integrace Český rozhlas na rozcestí. Nové stanice už nevzniknou, naopak možná bude integrace
Východní Německo není pro dovolenou retro. Od Saska přes Braniborsko až k Baltu Východní Německo není pro dovolenou retro. Od Saska přes Braniborsko až k Baltu


Komentáře